František Pudil
LAMPA TAK AKORÁT

publikováno v časopise Dobrá Voda

TESTOVÁNÍ LAMPY FINN LIGHT

Před několika lety se mi do kurzu OWD přihlásili dva týpkové, kteří na potápění šli trochu moc vědecky a jejich neustálé doplňování mé přednášky (prokládané důkazy a fyzikálními zákony) nepřiměřeně prodlužovalo výuku. Ve snaze zabavit je, jsem jim dal úkol spočítat, o kolik se zahřeje vzduch v pružné nádobě, pokud ji doma ve vaně ponoříme ve slané vodě do hloubky 10 metrů. Spočítali to bez problémů (asi mají doma vanu se slanou vodou a hlubokou 10 m). Svoje bádaní přenesli i do praktického potápění. Trochu mi komplikovali život požadavky tipu: „Potřebuji zátěžový opasek s 8356 gramy olova, ryzost kovu 98,6% jinak se nemůžu ideálně vyvážit!", proto abych je nějak zabavil a nezbláznil se z toho, založil jsem pro ně začátkem roku MBPA (Malou badatelnu potápěčských aparátů ).

Naši hlavní badatelé, kteří si vysloužili přezdívky – Šťoura a Rejpal, posuzují potápěčské instrumenty z mnoha hledisek. Mnohdy s velmi neotřelým přístupem k věci. Jejich závěry se mi občas zdají podivné, ale mnohdy se shodují s vox populi - hlasem lidu. Když jsem jim svěřoval lampu Finn Light, trochu jsem se obával o její osud. Crash test posledně testované HID lampy mne stál několik tisícovek. Sice jsem ke zdůvodnění nepodařeného testu dostal výpočet, jak pád testovaného přístroje mimo cílovou plochu ovlivnila teplota prostředí, ale baterka byla na odpis. Následně jsme se shodli v tom, že výsledek testu "Funkčnost lampy po pádu ze skokanského můstku" by měl poměrně malou vypovídací hodnotu, i kdyby se Rejpal trefil do bazénu a ne na dlaždičky.

Test lampy Finn light se prováděl na svítivost a funkčnost v jak čisté vodě, tak i v kalné vodě, průchodnost přes bezpečnostní kontroly na letišti a další faktory, jako je poměr: cena-váha-výkon.
Pro potřeby testu jsme poslali Rejpala do Egypta. Přes letištní kontrolu prošla lampa bez problémů, jak v kufru, tak i v příručním zavazadle. Bezpečnostní kontrolu uspokojilo především to, že lampu lze transportovat rozebranou a nehrozí u ní samovolné rozsvícení během letu, které by mohlo způsobit vzplanutí okolních materiálů a případný požár na palubě.
Váha 656 g u typu Short a 1275 g u typu Long je úžasná. Je to patrně nejlehčí kovová hlavní svítilna LED jakou jsem měl v ruce, což ocenil i náš testovací team. Délka svícení u typu Short 3 hod a u Long 6 hod je dostatečná pro všechny ponory. Rejpal si nechal doma nabíječku a s modelem Short i tak zvládl celý týden egyptského potápění (2 noční ponory, a přisvěcování při denním potápění).

Když jsem požádal naše badatele o celkové posouzení a zhodnocení lampy Finn Light, s tím, aby se pokud možno vyvarovali pro zbytek lidstva nesrozumitelné řeči čísel, dozvěděl jsem se, že Finn Light je: „lampa tak akorát.“ "jak akorát?", ptal jsem se. No, prostě akorát. Je taková akorátní. Cena je akorát, váha akorát, goodmannova ručka je akorát do ruky. Nabíječka by mohla být menší, ale není to takový problém, takže taky akorát. Doba svícení je akorát na týden v Egyptě bez nabíjení. Cena akorát znamená, že při současných cenových nabídkách u HID a některých LED lamp přes 20000,- si může náročný uživatel koupit lampy Finn Light hned dvě... No aby nebyla jen samá pozitiva, tak Štoura povídá: "Akorát se mi zdá, že to nějak moc svítí".

K celkovému hodnocení akorátní lampy bych tedy jen přidal, ne jako výtku, ale spíš inspiraci pro výrobce pro budoucí vylepšování lampy, že osobně by se mi více líbilo ovládání lampy nějakým jiným způsobem než je šroubování části s parabolou a určitě by se hodila i možnost snížit intenzitu světla. Fotografové a filmaři by jistě uvítali i lampy s větším vyzařovacím úhlem, odnímatelným diffuserem a montáží na ramínko k základnám blesků nebo světel.

Lampa Finn light Short neurazí žádného potápěče a je dostatečná i pro většinou ponorů do jeskyně nebo vraku jako hlavní světlo. Vzhledem k malé váze je vhodná i pro letecké cesty za potápěním.
Finn Light Long má za cenu větší váhy dvojnásobnou délku svitu a provedení hlava spojená s accublokem kabelem je výborná pro ponory v jeskyni. Zapínání šroubováním je mnohem méně zranitelné než různé dudlíky a hejblátka která se používají běžně u speleosvětel. Obě varianty jsou jak podle mne, tak i podle Šťoury a Rejpala z MBPA dobrou volbou pro každý ponor..

Finnsub